SS-Unterscharführer

* 28.07.1904 in Worms
† 20.05.1945 in Kostelec (erschossen)

1954 vom AG
Wien für tot erklärt

Beruf: Metzger

SS Mitglieds Nu. 269 035

00.11.1939
SS-Verfügungstruppe

vor 1945 Angehöriger der Lagermannschaft im KL
Auschwitz
(zeitweise Fahrbereitschaft u. Leiter der Fleischerei im SS-Unternehmen Deutsche Lebensmittel GmbH)

21.04.1941
Beförderung zum SS-Sturmmann

ab 00.04.1943
Angehöriger der Lagermannschaft im KL
Dachau

Erich Loos
Dieser Mann »arisiert« nun die Gebäude jener Familie, die zu den alteingesessensten am Schüttel zählte. Wie die Journalistin Marianne Enigl im profil vom 11. Dezember 2000 enthüllte, geschah dies unter Mitwirkung des späteren österreichischen Bundespräsidenten Adolf Schärf, der als Loos‘ Anwalt fungierte. Isidor und Carla Schlesinger, die im Jänner 1939 aus Wien flüchten konnten, waren damals in Großbritannien, kurz danach würden sie nach New York emigrieren. Berthold Schlesinger, so verrät der am 23. März 1939 abgepresste Kaufvertrag, entkam vorerst nach Frankreich. Max Schlesinger war noch immer im Familiendomizil am Donaukanal ansässig.
1941 scheint er nicht mehr im Telefonbuch auf.
Im Tattersall ist nun die NSDAP-Ortsgruppe »Schüttel« untergebracht.
Zehn Jahre später spaziert die Ehefrau des »Ariseurs« unbehelligt von den Behörden durch das Gebäude. Nunmehr, dem Vernehmen nach, allerdings vorwiegend gehüllt in schwarze Kleidung. Vom einstigen Garagenbesitzer fehlt jede Spur, tschechische Recherchen ergeben im Jahr 2000 jedenfalls, dass ein »SS-Untersturmführer Erich Loos, der auch in der Personalliste von Auschwitz geführt wurde«, am 20. Mai 1945 in Kostelec erschossen wurde. Die um ihren verschwundenen Gatten trauernde Berta Loos verweilte dank eines skandalös verlaufenden Rückstellungsverfahrens auch in den kommenden Jahren in der Schlesinger’schen Wohnung im Tattersall, »bestehend aus 3 Zimmern, 2 Kabinetten, Dienstbotenzimmer, Küche, Badezimmer und Vorzimmer im 1. Stock «. Mehr noch: Isidor, Berthold und Jutta Schlesinger wurden – unfassbar – verpflichtet, jenem Ehepaar, das sie brutal beraubt hatte, für die Restitution sogar 70.000 Schilling zu bezahlen, innerhalb von vier Monaten, unter Androhung von sonstiger Exekution. Diese Summe überstieg, so profil-Journalistin Enigl, die finanziellen Möglichkeiten der Familie und sie musste das Haus Schüttelstraße 19a verkaufen, an jene Hausverwaltung, die offenbar „erstmals in der NS-Zeit hier tätig war“

D vì malé zprávy pro velký p íbìh

Státní okresní archiv v Jihlavì. Dva docela malé lístky uložené mezi tisíci dal ích ve fondu ONV Jihlava. Èteme první z nich:

Není adresován nikomu a nese datum 20. kvìten 1945. Je nadepsán: Osobní data.
Erich Loos, nar. dne 28.7.1904 ve Worms a/R. p íslušný do Vídnì, øezník, otec Hermann, matka Františka rozená Grot (oba mrtvi), ženatý, manželka Berta Loos, bytem ve Vídni XVII. okres, Hermannská hlavní t ída.
Seznam p íslušníkù SS v koncentraèním táboøe Osvìtim: pod poøadovým íslem 14 je uveden Erich Loos, jenž pozdìji pùsobil v Kostelci u Jihlavy...
Nic dal ího zažloutlý lístek neobsahuje. Nikde ádný podpis ani razítko.
Druhý list je adresován ONV v Jihlavì. Je psán v Kostelci u Jihlavy dne 21. kvìtna 1945 a je podepsán dvìma zástupci tamního národního výboru. První lístek je jeho p ílohou. Obsahuje tento text:
Oznamujeme Vám, že dne 20.5.1945 ve 13.00 hodin zde byl popraven (zastøelením) SS Untersturmführer Erich Loos, který pùsobil ve zdej í továrnì na uzeniny a konservy jako technický vedoucí, jsa sem dosazen od SS Wirtschaftsgruppe z Berlína. Pøed tím pùsobil ve funkci SS v koncentraèním táboøe v Osvìd ínì a až do zabrání Osvìd ína Rudou armádou, mu byl odtud poukazován také plat. Zahrabán byl nad u òovským táborem továrny na mrchovišti. Jeho osobní data pøikládáme.
Konec dopisu.
Mezitím se v Kostelci o celý p ípad zaèal zajímat MUDr. Pøemysl Fu ík a objevil dokonce fotografii tøech p íslušníkù SS pøed zdej í továrnou. Jedním z nich byl Loos, dal í se jmenovali Braun a Christoph. Pár lidí si na celý p ípad matnì vzpomíná, bylo to dávno...
Pøi zmínce o Osvìtimi èlovìka okamžitì napadne koncentraèní tábor, hrùzná dramata, plynové komory, Židé. Je rozhodnuto. Co se dá ještì dnes objevit v dochovaném archivu tamního tábora? Je tam informace o Loosovi a nebo také o tìch dvou dal ích?
Dne 4. ledna 2000 odesílám dopis do Polska. Adresát: PANSTWOWE MUSEUM Auschwitz - Birkenau w Oswiecimiu. Pøikládám kopie archivních dokumentù a fotografii. Jaká bude asi odpov ï?
Pøišla dne 21. ledna 2000 a byla podepsána øeditelem musea Mgr. Jerzy Wróblewskim. Vìt í obálka s celou øadou ov øených dokumentù z archivu koncentraèního tábora v Osvìtimi. Vìtšina je vìnována Loosovi. Nìkolik Christophovi, který byl nejprve zaøazen do seznamu støelcù a pozdìji se stal øidièem pøev žejícím potraviny nebo str žní službu mezi táborem a Katovicemi. Pøiloženy jsou kopie jeho jízdních p íkazù. Tøetího Brauna nelze pøesnì urèit. Fotografie zamìstnancù tábora v Osvìtimi se nedochovaly ap íslušníkù SS sp íjmením Braun zde pùsobilo hned nìkolik.
Kdo a ím byl doopravdy SS Erich Loos. V roce 1942 nastoupil jako øidiè nákladního auta a pøev žel maso a dobytek mezi jednotlivými objekty koncentraèního tábora. Pak povyšuje na zástupce velitele zásobování ve zdej í potravin øské spoleènosti a je zaøazen jako správce jatek. V této funkci o nìm vypovídá obsáhlá zpráva jednoho z vìz ù, Poláka Michala Kuly, sepsaná v èervnu 1945 v Krakovì. Je plná zajímavých a dramatických událostí z tohoto povìstného koncentraèního tábora a pokud jde o Loose, tomu zhotovil strojek na zdokonalení výroby klobás, který si Loos pozdìji nechal v Katovicích patentovat a snad ho dovezl i do Kostelce. Vìz ùm to ale umožnilo pašovat více uzenin hladovìjícím do tábora a zachránit tak mnoho životù.
Dal ím dokumentem o Loosovi je zpráva o všech p íslušnících SS v táboøe Osvìtim, která byla po ízena pro zástupce americké vyšetøovací komise. Erich Loos je uveden pod poøadovým íslem 14 jako velitel roty na jatkách Auschwitz I - III a je povahovì charakterisován jako velký hrubián, který tloukl a udával vìznì. Mezi váleèné zloèince se však nedostal. Pøesto se o nìm po osvobození tábora vyslovila vìtšina vìznìných kladnì - wszyscy wypowiedzieli sie o nim pozytywnie, uvedl na závìr dopisu øeditel musea Mgr. Wróblewski.
Ruka neznámého partyzána tak ukonèila život jednoho p íslušníka SS. Poprava nahl šená podle tehdy platných pøedpisù do 24 hodin zaji ovala aktérùm beztrestnost. Škoda. Pøedání Ericha Loose øadùm mohlo pøinést nejedno odhalení ze zákulisí koncentraèního tábora Osvìtim.
Všechny uvedené materiály jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Jihlavì. O p ípadu Loos informuje rovn ž Zpravodaj obce Kostelec ís. 2/99 a ís. 1/2000, kde celou øadu dal ích zajímavých informací o pùsobení p íslušníkù SS v kostelecké Masnì v prùbìhu protektorátu posbíral a sepsal tamní odborný lékaø MUDr. Fu ík. P ípadné dal í informace rád uvítá autor tohoto èlánku.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25